Jak dělaly lapače snů

„Dělaly“ je správně, protože lapače vytvářela zcela dívčí skupina a je to jen variace na placaté 3D.

Než jsme začaly, tak jsem měla v hlavě zhruba postup:

  • využít mandaly
  • vyvořit z ní v Tinkercadu vlastní lapač s očky na spojení
  • nějak doplnit měnšími závěsy – minimandala nebo model peří

Pro mandaly jsem měla navíc i plán B (Zoner Callisto a tvarování hvězd). Plán A byl, že si zkusíme nějaké udělátko na mandaly najít a ten vyšel. Takže vám ani nemůžu říct, jaké stránky přesně holky použily, protože to bylo různé. Prostě si našly nástroj, který jim vyhovoval, nakreslily si své mandaly a stáhly si výsledek jako obrázek.

A pak už byl postup podobný jako u jiných placatých obrázkůpřevod do svg, import do Tinkercadu a dokončení. Tentokrát bylo třeba více hlídat rozměry, aby byly lapače pěkně kulaté a hlídat umístění oček na propojení. Peří vznikalo různě – třeba s využitím nástroje Scribble přímo v Tinkercadu nebo převodem do svg nějakého obrázku.

Tisk tentokrát stačí docela tenký, klidně 1,5 – 2 mm. Pírka by šla tisknout ještě tenčí, jen pozor to, aby bylo možné díly spojit. Problém občas dělaly příliš tenké čáry – nejdou vytisknout do výšky a některé modely byly křehké.

A takhle je možné vcelku jednoduše využít digitální technologie ve výtvarce. Myslím, že ti skuteční výtvarnící vytvoří něco mnohem víc kreativního a zajímavějšího. My jsme jen přidaly korálky a bavlnky. Nicméně se zjistilo, že naposled slečny držely jehlu tak před 3 lety a 3D modelování je snazší než ruční práce. Většina si výsledek odnášela s tím, že to doma bude předělávat.

PS: některá další dívčí skupina si takto bude dělat násušnice nebo přívěsky a tím pádem budu mít mnohem méně práce s tiskem.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.