Vím, že práci s textem by měl učit někdo jiný, že už není učivem informatiky, ale přesto jsme některé části práce s textem a prezentacemi v informatice ponechali.
Snažíme se je nějak nenápadně zařazovat, ale práce s dlouhým textem úplně nenápadně zařadit nejde. Pokud budou třeba psát tolikrát uváděnou slohovku, tak nebude mít desítky stran, nepoužijí obsah a patrně ani více typů nadpisů. Tak se snažíme představit práci styly.
Jdeme na to přes klasiky.
Za tu spoustu let, co učím počítače jsme už využila celou řadu různých autorů. Před lety jsem si vysloveně užívala Nonsensy Edwarda Leara včetně půvabných originálních ilustrací, jeden rok jsme společně vydali část Alenky od Lewise Carolla, pohádek jsme napsali nepočítaně a nejčastěji tvoříme text o obrovi Kolodějovi podle Cimmrmanů.
Ale přímo na styly a kompletní zpracování dokumentu máme jiné favority.
První seznámení s opravdu velkým textem a jeho úpravou prožijí s Devaterem pohádek od Karla Čapka. A ta desátá od Josefa Čapka nám dá vždycky zabrat.
Je to skvělý text s deseti hlavními nadpisy a dvě pohádky mají dalších deset menších nadpisů, takže krásně strukturovaný text.
Na začátku dostanou čistý neformátovaný text a je třeba vyhledat nadpisy. Přijde ke slovu kouzelné Ctrl + F a konečně začne dávat smysl osnova dokumentu. Pak formátování změnou stylů – mimo písma a zarovnání přijdou ke slovu mezery mezi odstavci a vložení konce stránky před nadpis. V tu chvíli už máme text kolem 90 stránek.
Pak přijde ke slovu číslování stránek a tím pádem záhlaví a zápatí. Zase víc stránek.
Pohádky chtějí taky obrázky. V současnosti nám s nimi pomáhá AI a tak zjistíme, že třeba vodník a hejkal jsou oříšek. Po vložení několika obrázků má kniha zase víc stránek.
Ještě chybí vygenerovat obsah a úprava titulní stránky a končíme někde na 110 – 120 stranách.
Pracujeme v Google, takže stylů je tu omezené množství, ale vystačíme si s Nadpisem 1 a 2 + Normálním textem. Nabízelo by se ještě využít styl pro formátování básniček v textu, ale to neřešíme.
Celou úpravou je postupně provedeme a trvá nám to tak 2 hodiny. Problém je, že třeba vůbec netuší, jaký je to text a ani princezna Solimánská jim většinou nic neříká.
A pak ještě přijde na řadu samostatná práce a trochu jednodušším a kratším textem.
Tentokrát je to starý Ezop a jeho bajky.
Opět krásně a jednoznačně strukturovaný text několika bajek – nadpis, text a poučení. Každá bajka se vejde na jednu stranu, takže se s textem dobře pracuje
A pak už jen doufáme, že si něco zapamatují a někdy třeba použijí.
Kam pro texty? Tyto texty a spoustu jiných bez autorských práv najdete třeba na stránkách Městské knihovny v Praze.
Mou snahou kromě vysvětlení principu stylů je hlavně pochopení a zafixování vzhledu českého textu v hladké sazbě a tedy čitelnosti takového textu. K tomu žákům dávám předchystanou šablonu a učíme se jí používat.
Google dokumenty stále neumožňují dělení slov a tedy porušují pravidla sazby pro tištěný text.
Tohle žáci ze ZŠ stále neví a pak s tím bojujeme na SŠ.
Pokud bojujete jen s dělením, pak máte opravdu štěstí na studenty.
Podle mých zkušeností je velkým tajemstvím pro řadu žáků i sama existence stylů a jakákoli jiná pokročilejší úprava textu. Je to takový nekončící boj s podtženým písmem a opakovaným stiskem mezerníku 🙂